Tričko Vivian z Ottobre 2/2018

Konečně jsem se dostala k realizaci tohoto střihu. Nevím, proč mi vždycky všechno tak dlouho trvá.

Triko mi padlo do oka hned v únoru 2018, když vyšlo nové jarní/letní Ottobre.

Top s kimonovými rukávy a slušivým výstřihem do véčka se velmi krátce po edici časopisu začal objevovat v příspěvcích šicích nadšenkyň na Instagramu, takže bylo jasné, že nejsem sama, komu se líbí.

Kromě samostatného trika byly v časopise i dvoje šaty, jejichž horní díl vycházel ze stejného střihu.

Schopnější dámy v mém okolí si tyto šaty poměrně rychle ušily, možná si budete pamatovat, že jsem na toto téma psala jeden ze svých článků tady na blogu.

To jen já jsem si to musela nechat v hlavě uležet tak dlouho. A nakonec bych na střih málem bývala i zapomněla, kdyby mi ho nepřipoměl podobný střih v posledním dámském Ottobre. Hned jsem si na něj nachystala látku.

Při podrobnějším prohlížení nákresu mě napadlo, že je to asi kopie zmíněného trika Vivian z 2/18, což mě i trošku mrzelo – proč po dvou letech kopírovat do nového čísla starý střih. Nedalo mi to, střihy jsem porovnala a můžu říct, že se o úplně přesnou kopii nejedná. Střih Sage Green z čísla 2/2020 je o něco volnější v podpaží, je takový více „netopýří“, zatímco střih Vivian je v těchto partiích více vyštíhlený.

Kromě toho je rozdíl v umístění výstřihů a dělícího švu, který je u trika Sage Green vzadu, naopak u Vivian vepředu, kde je toto dělení využito i opticky jako originální prvek při použití proužkovaného úpletu.

Jelikož jsem střih Vivian už měla z časopisu vykopírovaný (už dva roky!)  a chtěla jsem spíše užší variantu, tak jsem nové číslo odložila až pro případ, že by se tato varianta z nějakého důvodu nepovedla.

Na poslední chvíli jsem se rozhodla ušít testovací model.

Pokud sledujete anglické blogy nebo vlogy, tak možná znáte výraz „wearable toile“ nebo „wearable muslin“, což je prostě takový pokusný model. Šije se z levnější nebo zbytkové látky a pokud dobře dopadne, máte k dispozici nositelný kousek. Pokud ne, tak na tomto pokusu vychytáte nedostatky a ušetříte si zklamání a zkažení drahého materiálu. Pozor – důležité je použít látku podobných vlastností, jako je látka, ze které budete šít na ostro. Nemá smysl použít na testování staré tričko po manželovi ze 100% bavlny, když pak pro hlavní šití hodláte použít bavlněný jednolíc s elastanem, nebo nedejbože tkanou látku, to je pak takové testování úplně zbytečné.

Já jsem použila levnou viskózu, koupenou kdysi ve výprodeji. Jako hlavní materiál mám viskózu, která je už na první pohmat i pohled výrazně kvalitnější, je hladká a nemá viditelné chloupky, takže nebude tolik žmolkovat (úplně se tomu ale vyhnout nelze, k viskóze to prostě patří) a je pevněji pletená, takže se tak rychle nevytahá.

Když to dobře dopadne, budu mít slušné triko „na doma“ a když ne, tak se nestane žádná hrůza.

Dopadlo to nakonec celkem dobře, trochu jsem zabojovala s výstřihem, tak se mi šití pokusného modelu vyplatilo. Výstřih by sice šel opravit, ale musela bych ho celý vypárat a šít znovu a s tím se mi nechtělo zdržovat, to se radši na domácím modelu smířím s drobnou nedokonalostí (kterou nejspíš stejně vidím jen já).

Vyzkoušela jsem si, že tento způsob šití výstřihu mi moc nevyhovuje, každý díl se stříhá s přinechanou podsádkou, která se přeloží. Pak musí být sešití úplně precizní a jelikož sešívám na overlocku, je to pro mne zbytečná piplačka. Pro příště zvolím radši klasickou podsádku celého předního dílu, kterou si vykopíruju ze střihu zvlášť. Tím bych se i vyhnula dělícímu švu na předním díle, který by opticky narušoval potisk.

Triko má 3/4 rukáv, ale pokud šijete z potisku, který nemá jednosměrný vzor a můžete tedy polohovat díly proti sobě, tak s tím dělícím švem ho lze ušít velmi úsporně – v menších a středních velikostech dokonce stačí jenom 70 cm úpletu š. 150 cm!  Úpletu s jednosměrným vzorem podle velikosti stačí 90-100 cm. Pokud se budete chtít dělícímu švu vyhnout úplně, je třeba položit díly nad sebe, pak potřebujete dvě délky. Ale vyjde to v případě potřeby i na dlouhý rukáv. Při šití originální varianty proužkovaného trika z 2/18 je spotřeba podle velikosti 110-160 cm. Nároky na preciznost při sesazení diagonálních proužků (navíc z úpletu) jsou však dost vysoké, začátečnicím bych zrovna tento typ moc nedoporučovala.

Bohužel se musím přiznat, že mne při stříhání trika přepadla nějaká momentální mozková nedostatečnost nebo co. Úsporné rozložení střihu mne nadchlo a myslela jsem, že sofistikovaným polohováním střihových dílů (v době koronakrize jsem asi měla na přemýšlení více času než obvykle) ještě překonám autora střihu i sama sebe a ušiju z jednoho metru látky triko, které nebude mít dělící šev ani vepředu, ani vzadu. Pečlivě jsem pokládala díly, zkoušela, dělala si značky, přeměřovala a dospěla jsem k tomu, že mi to opravdu vyjde. Super! Chtěla jsem střihové díly překreslit na látku, ale na potisku nebyla z rubu moc vidět ani bílá křída, ani fialová fixa, tak jsem to prostě ještě jednou přeměřila a vyzkoušela a definitivně položila díl na látku, zatížila stříhacím závažím a přední díl ustříhla.

Co se stalo, to už vám asi při čtení předchozího odstavce postupně docházelo. Samozřejmě mi to nevyšlo! Netuším, kde se stala chyba, měřila jsem fakt pečlivě, myslím, že takhle dlouho jsem ještě střih na látce nikdy nepolohovala. Nejhorší bylo, že jsem se chtěla vyhnout dělícímu švu, ale teď už mi zadní díl na látku nevycházel ani se švem, prostě se to tam nevešlo! Leda to ušít s krátkými rukávy, což se mi s ohledem na styl potisku vůbec nechtělo. No, přiznám se, že nebýt to za bílého dne, jdu si nalít panáka. Šla jsem se místo toho aspoň vydýchat ven. Poté, co jsem se proběhla se psem, zalila skleník, vytřídila odpad, vyplela jeden záhon a uklidila koupelnu, jsem se vrátila ke stolu. Po další hodince polohování zadního dílu na torzo látky se mi podařilo najít úhel, při kterém jsem měla TÉMĚŘ kompletní rukávy v původní délce, jen mi chyběl v rožku rukávu trojúhelníček asi o straně 3 cm. Taková maličkost, to už mě nezastaví. S ohledem na typ potisku jsem se rozhodla pro naprosto prasácké řešení, a to nadšití toho chybějícího kousku s nadějí, že se to ve vzoru ztratí. Docela si potrpím na pěkné vypracování z rubu i z líce (už jsem tady psala o mé drahé kamarádce, která mi nevím proč zkoumá modely z rubu – ahoj Haňulko!:-), takže taková nouzová řešení nemám ráda, ale tady prostě nebylo zbytí. Tričko jsem zachránila, sešití se ve vzoru opravdu ztratí, ale nechť jsem všem švadlenkám, které toto čtou, výstrahou, aby se nepouštěly do takových nesmyslných pokusů. Napadá mne, že když mi chyběl jen tak malinký kousek, tak možná v těch nejmenších velkostech by se tam přední i zadní díl tímto způsobem nacpat daly, ale pokud to budete zkoušet, tak opravdu důrazně doporučuji si oba díly nejdřív na látku nakreslit, AŽ PAK stříhat…

Schválně se podívejte na napojení. Určitě ho najdete, ale asi ne hned na první pohled:

Jak jsem psala, tak při testovacím modelu se mi moc nelíbilo šití výstřihu s přeloženou podsádkou, takže jsem vykopírovala podsádku jako extra díl a přišlo mi to na šití mnohem jednodušší. Ale samozřejmě každý má jiné preference.

Každopádně se střihem jsem moc spokojená. Nevím, jestli to dělá výstřih nebo silueta, ale na postavě je opravdu velmi slušivý. Véčkový výstřih samozřejmě lichotí většině žen, ale toto široké véčko mi přijde ještě o něco lepší.

Navíc je šití i dost rychlé, protože se pouze sešijí dva díly, odpadá všívání rukávů, které zejména začátečnice nemají rády. Pro ně může být naopak trošku náročnější vypracování výstřihu, ale existuje spousta názorných návodů, velmi přehledný a obsáhlý má na svém blogu třeba Caramilla.

Takže tento střih určitě doporučuju a rozhodně ho použiju znovu, už mám v hlavě nápady na další varianty.