Dala jsem si s blogováním trochu pauzu, protože se mi v červenci sešla rodinná dovolená, můj tradiční single výlet do hor a několikadenní festival, což byla náročná kombinace a navíc bylo potřeba si tuto absenci dopředu nadpracovat, takže ani v červnu na psaní nebyl čas. Teď už mám ale odvýletováno a odcestováno, dokonce i vybaleno, vypráno a hlavní resty jsou dohnány, tak budu postupně dohánět i své resty tady.
Jedním z nich bylo dlouho odkládané doporučení jednoho užitečného materiálu, který využívám při šití i vyšívání.
Jedná se o vyšívací vlizelín, který se mi ale osvědčil i jako výborná alternativa střihového papíru.
Kdysi jsem tady v článku psala, že mi klasický střihový papír nevyhovuje, protože je moc tenký, trhá se a okraje se rolují. Mnohem lepší mi přijde pergamen, ač ani ten nevydrží navěky, což jsem odhalila zrovna před odjezdem na dovolenou, kdy jsem potřebovala rychle ušít pár nových kousků a využila jsem své osvědčené často používané střihy, z nichž některé se mi – s ohledem na jejich věk a četnost používání asi celkem oprávněně – začaly doslova sypat pod rukama. Ale na rovinu – když jsem v roce 2005 na ten svůj oblíbený pergamen z řeznictví kopírovala z Burdy střih na tepláky, tak jsem určitě neočekávala, že podle něj budu šít ještě po 18 letech
, takže pergamen chválím, jaký je to držák!
Vyzkoušela jsem také vychvalovaný Perlan, musím říct, že není špatný, protože je odolnější a netrhá se jako papír, ale hůře se mi na něj píší značky a hlavně jsou pak střihy objemné při skladování.
A celkem náhodně jsem přišla na to, že dobrou alternativou je vyšívací vlizelín. Vyšívám hodně, takže vlies kupuji po 100m rolích (lety prověřenou značku Sulky Gunold), a právě ten skoro nekonečný návin se mi hodil, když jsem kopírovala ze střihové přílohy střih na kalhoty, protože zatímco archy pergamenu bych musela lepit, vliesu jsem si ustříhla potřebný kus na celou délku nohavice. Kromě neomezené délky mi vyhovují i další věci:
– je částečně průsvitný, takže se střihy dobře překreslují
– netrhá se tolik, jako běžně prodávaný papír na střihy
– je širší, takže není nutné tak často nastavovat či lepit (šíře 105 cm)
– je tenší než Perlan, takže se lépe skladuje
– při pomačkání se dá snadno přežehlit
– bez problémů se na něj dá psát propiskou i fixou.
Jak jsem psala, původně je to materiál určený pro vyšívání, tak popíšu, k čemu se hodí: jedná se o slabší trhací vlies (papír) k podložení výšivek (anglické označení Tear-away). Je vhodný jako pomocná další vrstva pro vyztužení, kde jedna vrstva nažehlovacího papíru není dost, nebo naopak při vyšívání na pevné a stabilní materiály, kde není třeba zbytečně silného zpevnění. Například při vyšívání na klasickou džínovinu, pokud se jedná jen o nějaký lehký vzor, který nemá několik desítek tisíc stehů, není nutné ještě zvyšovat tloušťku látky použitím zbytečně silného stabilizéru. Totéž platí třeba pro softshell nebo silnější dekorační látky.
Každopádně nezapomeňte vždy ustříhnout takovou velikost, aby vlies byl větší než rámeček, jinak výztuha neplní svou funkci a látka kolem výšivky se bude vlnit. Často vidím ve vyšívacích skupinách na FB, že tato začátečnická chyba se stále opakuje. Po vyšití vzoru pak přebytky vliesu kolem výšivky odtrhnete a pokud mezi stehy ještě zbydou nějaké drobné části, praním se postupně změkčí a vydrolí, takže neškrábou na kůži.
Vlies se hodí také pod ozdobné vyšívací stehy, které mají některé stroje. Stačí nastříhat proužky a podkládat na linii, kde chcete vyšívat, díky vliesu se bude látka rovnoměrněji posunovat a nebude se vtahovat do stehové desky. Přebytky kolem stehů potom jednoduše odtrháte. Stejně tak lze využít pro podložení látky, když začínáte šít a stroj vtahuje látku do stehové desky, nebo také pro podložení zipu či knoflíkové dírky.
Prostě je to užitečný pomocník a s ohledem na jeho nízkou cenu se vždycky hodí mít ho po ruce. 