Letos jsem výjimečně nějak moc rozešila už na začátku roku, tak doufám, že mne nadšení brzo nepřejde!
První projekty vyvstaly z potřeby funkčních triček na tradiční únorovou lyžovačku.
V článku o mém loňském šití jsem stručně psala o dobré zkušenosti s funkčním materiálem z Moraviatexu, ze kterého jsem šila sice vizuálně neatraktivní, zato ale opravdu funkční triko na lyže. Osvědčilo se i po zbytek roku na turistiku, cyklistiku i svižné procházky a probíhačky se psem. Už vloni jsem na stránkách Moraviatexu hledala alternativu uvedeného úpletu, protože tento konkrétní už nebyl v nabídce. Našla jsem nějaké jiné, které slibovaly stejné vlastnosti, ale než jsem se rozhoupala k nákupu, tak už byly pryč. Když jsem letos v lednu zase zabrousila na stránky a úplety tam objevila, tak jsem hned nakupovala, do února byla na ušití ještě spousta času. Vzala jsem dva různé druhy materiálu, z toho jeden z nich ve dvou barvách.
Střih jsem volila elementární, prostě jen jednoduché, mírně přiléhavé triko s dlouhým rukávem. Na konci minulého roku se mi osvědčil střih Duotone z Ottobre 5/2018.
Šila jsem podle tohoto střihu triko z viskózy a sedělo mi na první pokus bez úprav (prohloubení výstřihu nepočítám).
Ale o loňských projektech ještě budu psát v samostatném článku.
Jak už jsem na blogu ve svých textech víckrát zmiňovala, když si střih vyzkouším, upravím detaily, tak aby perfektně seděl, tak ho pak ráda opakovaně využiju i víckrát. Je to rychlejší a efektivnější, než pořád vykreslovat nové střihy, vychytávat detaily, upravovat a zkoušet. U tohoto střihu jsem měla upravený výstřih na hloubku, která mi vyhovuje na denní nošení, ale termotriko musí být víc ke krku, tak jsem výstřih udělala menší a všila ho do průkrčníku.
Ušila jsem naráz dvě trika, každé z jiného materiálu, abych posoudila, který je lepší.
Stejně jako u loňského trika, i tady jsem na rukávy našila „lampasy“ z elastické pruženky. Trička budou sloužit i na jaře a na podzim na cyklistiku, tak jsem chtěla nějaké bezpečnostní prvky. Pruženka je našitá matnou stranou nahoru, protože ta lesklá je na mne moc – lesklá.
Jako poslední jsem ještě doplňovala výšivku, nakreslila a zdigitalizovala jsem si malý motiv, který má spojitost s mým příjmením. Neonové vyšívací nitě už mám doma x let a konečně jsem pro ně měla užitečné využití.
Ze zbytku vyšlo i na nákrčník. A taky pár čelenek.
Ještě jsem z funkčního úpletu šila černé legíny, ale na těch tak nějak není co ukazovat, navíc focení černého oblečení je peklo, tak po pár pokusech jsem to vzdala.
Článek píšu po návratu z hor, takže ušité funkční oblečení už prošlo zatěžkávácí zkouškou, a úspěšně. Úplet je příjemný na nošení, odvádí pot, který tak nestudí a hlavně trička nejsou není ani po celodenní zátěži cítit. Jedno z nich jsem na sobě dokonce měla dva dny po sobě, a asi by nebyl problém si ho obléct ještě jednou.
Pokud byste o úplet měly zájem, ale minimální odběr 3 kg u výrobce je pro vás příliš, vložila jsem do e-shopu přebytky z mých nákupů.
Další lednový projekt byl na úplně jinou notu – zase trochu mých oblíbených květin.
Střih je opět výše zmíněný Duotone. Materiál je elastická teplákovina ze stránky Linda Cube. Mají úplně nádherné potisky, pár jich mám ještě v zásobě na další šití.
Když jsem u nich nakupovala tento materiál poprvé, tak mi dorazilo něco, co dle mého názoru nemohla být bavlna. Úplet měl lesk a i na pohmat jsem tam cítila nějakou syntetiku. Zkoušela jsem i test hoření, který moje podezření potvrdil. Napsala jsem paní majitelce mail, ta trvala na tom, že se jedná o bavlnu a že sežehnutí při testu ovlivnil obsah elastanu v látce. K její cti ale musím říct, že mi hned nabídla, že můžu látky vrátit. Nakonec jsem si je nechala, ty tisky jsou opravdu krásné, tak s nimi ještě možná něco vymyslím. Kdy jsem po čase na jejich stránky zabrousila znovu, opět mne tam zaujaly některé tisky a u materiálů bylo napsáno, že se jedná o zcela nové složení. Tak mi to nedalo a opět jsem napsala dotaz, zda se tentokrát už opravdu jedná o klasickou bavlněnou teplákovinu a byla jsem ujištěná, že ano a že pokud nebudu spokojená, mám zásilku obratem poslat zpátky a vrátí mi peníze. Takže jsem objednala a dorazily nádherné látky, s tisky přesně odpovídajícími obrázkům v e-shopu a příjemnější a měkčí než jakékoliv jiné teplákoviny, které jsem doteď na různých e-shopech objednávala. A k tomu nádherně voněly.
A co mne ještě konkrétně u této teplákoviny potěšilo, ač to samozřejmě byla náhoda, nikoliv záměr výrobce – tisk na látce vycházel přesně tak, jak jsem potřebovala. Tedy když jsem položila střihový díl k okraji látky, tak mi květ vyšel přesně na střed trika, takže nebyly žádné zbytečné odstřihy. Navíc potisk je řešen jako obousměrný, což také šetří látku.
Po opakovaném praní a sušení v sušičce zatím pozitivně hodnotím i kvalitu materiálu, nic se nevytahalo ani nesrazilo. Pokud také nakupujete látky z různých zdrojů, tak víte, že někdy je to loterie, co vlastně přijde. Něco se srazí o udávaných 3-5%, něco vůbec, něco výrazně víc. Někdy nesouhlasí barvy s fotografiemi v e-shopu, někdy se látka nepochopitelně ožmolkuje po prvním praní, prostě je to nákup naslepo a nepomůže ani nakupovat ve stejném osvědčeném e-shopu, protože obchodníci nakupují od různých výrobců. Tento zdroj tedy za sebe můžu doporučit.
Kromě popsaných hotových projektů jsem v lednu stihla nastříhat ještě na několik dalších, ale o tom až příště. A samozřejmě nezanedbávám ani vyšívací stroje, tak vznikla i spousta nových aplikací.
A jak jste začaly rok 2020 vy? 