V poslední době vůbec nepíšu o šití. Což je způsobeno tím, že v podstatě skoro vůbec nešiju.
Takže nemám žádný zajímavý šicí projekt pro inspiraci, zato mám jeden projekt pro pobavení.
Všichni víme, že na internetu máme převážně tendenci ukazovat vždy to lepší, to hezké. Chlubíme se s fotkami toho, co se nám povedlo, co jsme pěkného ušili, uvařili, vypěstovali, jaká krásná místa jsme na dovolené navštívili, jak nám to slušelo na plese nebo jak máme krásné a šikovně děti. Ošklivé fotky samozřejmě moc neukazujeme, a tím, co se nám nepodařilo, se taky moc nechlubíme.
Tak já přesně tohle dneska udělám.
Pro tyhle věci má angličtina krásný výraz „fuck-up“. My na Moravě tomu říkáme „nepodara“, od slova nepodařit se. A já mám těch nepodar teď najednou hned několik kusů.
Před časem jsem si v e-shopu Barevné šití nasyslila bezva materiály na legíny pod názvem Silver. Už jsem kdysi z něho legíny šila, v tomto článku jsem psala o tom, jak je super, jen je potřeba mít dobře zvolenou velikost, protože při nadměrném natažení úpletu prosvítají světlá vlákna, jelikož se jedná o tisk na bílý základ.
Teď jsem si říkala, že už je konečně čas materiál zpracovat, a protože střih na legíny mám odzkoušený už z dřívějška a všechny připravené materiály byly tmavé, tak jsem se rozhodla pro rychlou variantu šití, to znamená vše najednou nastříhat a pak naráz ušít. Žádné zdržování se zkoušením a s převlékáním nití, znáte to.
Ty první legíny šité před lety mám ovšem zbytečně trošinku volnější, vadí mi to zejména dole přes kotníky, tak jsem teď před stříháním asi o půl centimetru zmenšila střih.
Vše jsem v rychlosti nastříhala, shrkla na overlocku rychlostí čínské tovární dělnice, vyšila dírku na provlečení gumy v pase a šla jsem si obléct první kousek, abych zkontrolovala, zda je správně délka a můžu založit obvyklou 2,5 cm záložku.
Asi uhodnete, co se stalo.
Ano. Za ten delší čas, co jsem nešila, jsem zapomněla, že když mi ty první legíny byly tehdy zbytečně volné, tak jsem rovnou upravila střih, abych to příště už nemusela řešit.
Takže jsem ho teď zmenšila podruhé. Čili teď mám přesně čtyři kusy legín, které jsou mi malé.
Nebo možná ne vyloženě malé, ale jsem v nich tak trošku jako jitrnice. A pamatujete si tu zmínku výše týkající se prosvítajícího bílého podkladu, pokud velikost není správná… tak ano, přesně to je teď můj problém.
Takže namísto chlubení se, jak jsem šikovná a jakou mám pěknou zásobu nových legín, třeba na cvičení, tak tady teď píšu fňuk článek, jaké jsem trdlo sklerotické a cvičit teď půjdu ve starých teplákách a měla bych si asi naordinovat dvojité dávky, abych rychle zhubla do těch nových legín. Což možná jako motivace není tak úplně špatné…
Pokud vás zajímá střih na legíny, tak já jsem šila podle Ottobre 2/2008, to už je teď vyprodané, namísto toho můžu doporučit Ottobre 5/2016, kde je klasický střih na legíny ve velikostech 34-52.
A co se v poslední době „povedlo“ vám? Podělte se v komentářích. 