A už jsem tu zase s kardigany! Psala jsem o nich už tolikrát, ale nehodlám s tím ještě přestat;-), protože pro mne je to prostě ideální kousek oblečení, a zvlášť v tomto ročním období.
A nejsem rozhodně sama, kdo to tak má, proto vznikla už vloni na sociálních sítích říjnová výzva #cosycardichallenge. Frčí hlavně na Instagramu, kde ji pod tímto hashtagem najdete. Patronkami jsou oblíbené blogerky a vlogerky Rachel a Nikki alias Stitch Sisters a Amanda ze stránky I Sew a Lot.
Výzva je velmi volná, takže je dostupná úplně pro všechny. Zúčastnit se může každý, kdo ušije během měsíce října a listopadu kardigan a zveřejní na Instagramu jeho fotku otagovanou #cosycardichallenge #amanda_isewalot a #thestitchsistersuk. To je jediná podmínka. Je možné použít jakýkoliv střih, kardigan může být propínací či bez zapínání, krátký či dlouhý, z jakéhokoliv materiálu. Výzva je sponzorovaná, takže můžete i něco vyhrát, ale protože nejde o volbu nejkrásnějšího či nejlépe ušitého modelu, nýbrž o podporu šití, tak bude výherkyně vylosována, aby měli šanci i naprostí nováčci. Do výzvy lze přihlásit více ušitých kousků, ale právě z výše uvedených důvodů bude přihlášení pouze jednorázové, aby měli všichni stejnou šanci na výhru. Není třeba se nikde předem registrovat nebo oznamovat účast, stačí pouze postovat fotku s příslušnými hashtagy. Organizátorkám se fotografie zobrazí na jejich Instagramu a ony vás zařadí. Což mně osobně vysloveně vyhovuje, protože člověk nikdy neví, co se mu během měsíce připlete do cesty a zhatí mu původně dobře promyšlené šicí plány. Přihlásit se na začátku měsíce nadšeně do nějaké výzvy a pak se stresovat s dokončením projektu, když vám onemocní dítě, v práci musíte zůstávat dýl nebo doma se něco pokazí, totiž vůbec nestojí za to a bere to radost ze šití.
Této volné výzvy se tedy hodlám zúčastnit, protože nějaké kardigany bych beztak šila, ale zvlášť z posledních dnů vím, jak se situace může ze dne na den úplně převrátit naruby, tak rozhodně nebudu na sebe vyvíjet žádné tlaky, když to stihnu, tak to stihnu a když ne, tak se svět nezboří. Výhry jsou sice zajímavé, ale inspirace od ostatních a třeba tipy na nové střihy také nejsou k zahození.
A jaké jsou mé šicí plány?
Pro první kardigan jsem zvolila střih č. 6 z Ottobre 5/2012.
Nevím, proč jsem existenci tohoto střihu tak dlouho přehlížela a doteď jsem podle něj nic nešila. Přitom tohle číslo Ottobre mi projde rukama velmi často, od začátku se hodně prodává, dokonce muselo být v roce 2017 znovu dotištěno a aktuálně už je k dispozici pouze v německé mutaci, takže se asi blíží další vyprodání.
Na kardigan jsem měla připravenou dobře uleželou (:-) svetrovinu z Batani.cz. Nasyslila jsem si ji postupně v několika barvách, ale doteď jsem z ní nic nešila.
Ovšem už při přípravě kapes jsem si říkala, že jsem tedy vůbec o nic nepřišla. Upřímně – nešije se mi z ní moc dobře. Je měkká, teplá, příjemná a při nošení ji asi budu velebit, ale je to potvora uhýbavá a prošít rovně na coverlocku horní okraje kapes byl boj. Párat to nebudu, ale na chlubení to tedy zrovna není. I když ve skutečnosti okraj není tak křivý, jak to vypadá na snímku, to je jen optický klam, protože je látka trochu ohnutá. A jako naschvál jsem si na kapsy vymyslela výšivku, tak budou přece jen víc na očích, než kdyby se „utopily“ ve velké šedé ploše.
Zatím jsem je nenašila, velmi vážně uvažuju o tom, že je přišiju ručně skrytým stehem, abych se vyvarovala zbytečného rozčilování, až mi bude stroj štosovat látku pod patkou. Podrobněji se o šití tohoto kardiganu rozepíšu asi později v samostatném příspěvku, zatím ale můžu říct, že střih celkem hezky sedí, velikost odpovídá, jen asi příště malinko rozšířím rukávy v horní části. Nejsou malé ani vyloženě netáhnou, ale kdyby byly o centimetřík volnější, tak se kardigan líp obléká.
A ještě poznámka ke svetrovině – při probírce mého archivu jsem zjistila, že mám dva druhy svetroviny. Jedna je měkčí, elastičtější, splývavější a působí jemnější, a to je právě ta moje aktuální potvora, co se tak bídně šije, a v jiných barvách mám svetrovinu pevnější, stabilnější, která se tak netahá, úplet je kompaktnější, takže tolik neprofoukne, ale zase trochu míň pruží. Takže určitě nechci nikoho odradit od práce s tímto materiálem, vizuálně vypadá skvěle a i co do funkčnosti má spoustu benefitů, jen je asi lepší volit jednodušší střihy, které nemají moc detailů, prošívání apod.
Dalším střihem na kardigan, na který určitě dojde řada, bude mnou opakovaně adorovaný Blackwood Cardigan od Helen’s Closet, o kterém jsem se už rozepisovala. I po několika měsících nošení nemám vůči němu ani nejmenší výtku, perfektně sedí, dobře se nosí a je slušivý k sukni i kalhotám. Hodlám si trochu pohrát s délkou, ušít kratší či delší variantu a také vyzkoušet různé šířky légy.
Pomýšlím na verzi z humrové či lososové elastické teplákoviny, protože ta se prostě nevytahá, nesrazí a drží barvu, je to sázka na jistotu. Nebo hodlám využít nějaké potištěné teplákoviny z mého archivu a také by snad konečně mohlo dojít na populární copánkový úplet, který jsem si nasyslila z de-park.cz už také v několika odstínech a doteď jsem do něho ani nestříhla.
Pak mám v hledáčku několik dalších zajímavých střihů na kardigany z Ottobre, ale s ohledem na nedostatek času si nejsem jistá, zda se budu pouštět do nevyzkoušených střihů, spíš to asi bude pouze sázka na výše zmíněnou jistotu.
Kromě osvědčeného Ottobre se také vyrojila spousta nových „indies“ .pdf střihů na kardigany, protože kdy jindy než teď je na ně ta správná doba, tak možná konečně vyzkouším práci některých zahraničních tvůrců, abych se mohla podělit o zkušenosti. Mám vyhlídnutého jednoho horkého favorita, ale o tom až někdy příště.
Doufám, že vás mé psaní navnadilo, abyste se také přidaly k letošní kardiganové výzvě.
A jestli máte nějaký oblíbený střih na kardigan, tak se podělte, moc ráda se inspiruji.