Správné napětí nitě při vyšívání

Správné napětí nitě při vyšívání

Pokud vyšíváte na stroji, jistě víte, že správné napětí nitě je alfou a omegou pěkně vypadající a kvalitně provedené výšivky, která pak má i dlouhou trvanlivost. Pro začátečníky bývá nastavení přiměřeného napětí často oříškem, ale překvapivě dokáže potrápit i ty zkušenější.

Jaké tedy má být správné napětí? Nelze říct konkrétní číslo, které máte na vašem stroji navolit, to je samozřejmě individuální. Obecně platí, že čím je číslo nižší, tím je nižší i napětí, nit je tedy volnější.

Pokud máte kombinovaný šicí a vyšívací stroj, počítejte s tím, že pro vyšívání je třeba horní napětí  nastavit o malinko volnější, než pro běžné šití. Správné utažení nití je takové, kdy horní nit není volná, netvoří smyčky, ani není tak utažená, aby stahovala vlákna látky. Totéž platí u spodní nitě. Zároveň neplatí, že by nitě měly být provázány jako při šití, tedy každá ve své části látky. Při vyšívání musí být  horní nit mírně vtažená dovnitř, aby z líce byla výšivka absolutně bezchybná,  vytvářela v hraně zaoblení a nevytahovala spodní nit nahoru.

Správné napětí nitě vypadá z rubu takto:

Horní nit je částečně vtažená dolů, takže z lícové strany je vidět všude pouze horní metalická nit, ani kousek spodní nitě.

Naopak pokud je napětí nastaveno špatně, může výšivka vypadat z rubu jako na obrázku níže. Takové nastavení znamená jednak zbytečně vyšší spotřebu dražší horní nitě a také může nahoře nit vytvářet smyčky, které nevypadají dobře, ale hlavně se o všechno zachytávají a výšivka má také větší tendenci se párat.

Mohlo by se zdát, že takovéto přílišné utažení spodní nitě může být výhodné tam, kde je výšivka viditelná i z rubu (kapesníčky, křestní roušky, ručníky, ubrusy aj.), protože výšivka pak vypadá z rubu skoro stejně jako z lícové strany:

Ale stále je tam to zvýšené riziko párání, stačí malé natržení nebo vytažení nitky a párání už nikdo nezastaví.

Pamatujte na to, že napětí se nenastavuje jen pro horní nit, ale také pro spodní, ač máte možná obavy zasahovat spodní cívky zasahovat. Pokud má váš stroj klasické pouzdro na cívku, mění se nastavení otočením šroubku na pouzdře.

V případě, že vyšíváte často, určitě se vyplatí koupit si druhé pouzdro, na kterém nastavíte vhodné napětí pro vyšívání a pak už vždy používáte jen toto. Potom už nemusíte pokaždé nastavení měnit, jen si pouzdra označte, ať se nepletou, můžete si udělat odlišovací puntík třeba lakem na nehty.

Jestli nechcete kupovat druhé pouzdro, tak si musíte zapamatovat, o kolik stupňů je potřeba vždy šroubeček otočit tam a zpět. Postupně otáčejte o 90° a vždy vyzkoušejte, zda výšivka vypadá, jak má. Potom si konečný stav někam poznačte, protože když chvíli nebudete vyšívat, je dost pravděpodobné, že to zapomenete. Nebo si udělejte na pouzdru značky. Já jsem si pořídila druhé pouzdro cívky a za ty peníze to určitě stálo, ale dokud jsem ještě nastavení pokaždé měnila, tak jsem oproti nastavení pro šití otáčela o 180°,  mám u stroje takový malinký šikovný šroubováček, kterým to šlo krásně.

Pro vyšívání šroubeček vždy utahujete doprava, protože spodní vyšívací nit je tenší, tak je potřeba otvor pro průchod zmenšit. Naopak šicí nit je silnější, takže se šroubuje doleva pro uvolnění. Pro anglicky mluvící se podělím o užitečnou pomůcku pro zapamatování: „righty-tighty, lefty-loosy“.

Pokud má váš stroj cívku zapouštěnou shora, tzv. horizontální uložení, je změna spodního napětí komplikovanější. Rotační chapače u těchto strojů mají také šroubeček, kterým lze napětí měnit, ale dělat to při každé změně je tedy popravdě dost opruz.

Já mám tento typ cívky na stroji, který má napětí nitě automatické, takže to naštěstí nemusím řešit. Novější kombinované šicí a vyšívací stroje jsou rovnou dodávány se dvěma pouzdry, ale u starších strojů, které druhé pouzdro nemají, se napětí řeší jen úpravou shora. Pak je ale většinou vyloučené použití ultratenké spodní nitě (např. KingStar) a napětí se musí nastavit tak nějak „mezi“, aby bylo přijatelné pro režim šití i vyšívání a jen se to vždy aktuálně doladí úpravou horního napětí.

Občas se ale může stát, že i když máte napětí nastavené správně a doteď jste na stroji bezproblémů vyšívali, najednou výšivka nevypadá dobře. Klasicky si jako první ověříte, zda je nit správně navlečená nebo zda někde v průběhu vedení nitě neuvízla nějaká odtržená nit nebo vlákno. Dále pořádně pročistíte okolí cívkového pouzdra a prostory pod stehovou deskou, kde bývají úplné chuchvalce prachu a vláken z látek a nití. Ale ani to nepomohlo. Tak čím to může být?

Zkuste se pořádně podívat do pouzdra cívky. Zevnitř u toho zářezu, kudy prochází nit, se časem nashromáždí spousta skoro neviditelného prachu, který brání plynulému průchodu nitě, a tak kazí výslednou výšivku. Na vyčištění si vezměte špendlík, štěteček z příslušenství stroje už to nemusí zvládnout, je potřeba i nadzvednout takovou tu kovovou „pacičku“, pod kterou se také shromažďují nečistoty.

Přiznám se, že ač vyšívám už opravdu velmi dlouho, tak na tuto malou zákeřnost jsem přišla až po letech. Snad tento tip někomu ušetří čas při pátrání po možných příčinách problémů při vyšívání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *