Moje šití je v posledních letech dost tristní. Asi už se nikdy nedostanu k takovému počtu ušitých věcí, jako za mlada a svobodna, a ani by to nebylo rozumné, produkovala jsem takový objem oděvů, že to stejně nebylo unositelné.
Ale teď jedu v opačném extrému, kdy stěží ušiju jeden kousek měsíčně. A to ještě vyrábím samé jednoduché věci, většinou něco z úpletu, co nevyžaduje složité úpravy, aby to správně sedělo, a spíchnu to během chvilky na overlocku.
Ovšem – zaplaťpámbu i za to! V posledních měsících jsem musela vyřadit ze šatníku pár nenositelných věcí, buď proto, že už byly stylově někde jinde nebo dosloužil materiál, takže bylo potřeba něco doplnit a právě díky tomuto rychlému šití jsem i při nedostatku času zvládla vyprodukovat aspoň něco. Ale duše kreativce trochu pláče – kde je originalita, kde jsou nějaké šicí výzvy, díky kterým se člověk posunuje dál? Mám sice nachystanou spoustu krásných látek a zajímavých střihů, ale nakonec to vždycky dopadne tak, že mám na šití jen chvilku, tak hrábnu po osvědčeném střihu na tričko a některém z nasyslených úpletů. A že jich tedy mám! Ale současná nabídka krásných potisků různých stylů je tak úžasná, že nemůžu odolat. A moje obliba v květinových vzorech mi to zrovna neusnadňuje, protože právě těch je takový výběr, o jakém se mi před pár lety ani nesnilo.
Takže s přáním sama sobě, abych si v roce 2020 aspoň trochu zvedla šicí laťku, teď zrekapituluju první pololetí:
V LEDNU jsem měla velké plány a šicí předsevzetí, a nakonec jediná věc, která proběhla, bylo rychlé noční šití funkčního trika na běžky, když jsem si večer po domluvení rychlé akce s kamarády uvědomila, že všechna moje sportovní trika, ve kterých v létě turistím po Alpách, mají krátký rukáv. Pracně jsem vylovila asi deset let uložený funkční materiál z Moraviatexu ve velmi neatraktivní khaki barvě. Tenkrát neměli žádnou jinou, než tuhle a já celou tu dobu vymýšlela, co z toho ušít, aby to vypadalo aspoň o něco přitažlivěji. Teď v rychlosti nebyl čas vymýšlet už vůbec nic, tak jsem ušila jen jednoduché triko s raglánovým rukávem podle osvědčeného střihu z Ottobre 5/2011 (které je bohužel již vyprodané). A po vydatném sportovním zatížení musím říct, že vizuálně je tričko sice o ničem, zato co do funkčnosti – paráda! Tisíckrát lepší, než všechna koupená funkční trika za podstatně víc peněz. Materiál je velmi příjemný na tělo, odvádí pot, který nestudí a ani po celodenní zátěži triko není potem cítit. Škoda, že materiál na stránkách výrobce už nevidím, brala bych jej v jakékoliv barvě. Bohužel jsem včas nepořídila slušnou fotku, protože jsem tričko došila v noci, druhý den ráno ho brala na lyže a od té doby je pořád v permanenci na lyžích, na kole nebo na turistice, tak rotuje mezi pračkou, sušičkou a košem prádlo. Tak jen detail pro předvedení struktury materiálu:
Bilance za ÚNOR a BŘEZEN je jednoduchá: 0. Jakože fakt nic, ani steh. Nevím, co tak důležitého jsem dělala, šití to tedy zjevně nebylo:(
V DUBNU se zablýsklo na lepší časy. Tepláky podle Ottobre 2/2017 jsem sice nutně potřebovala už v únoru na pobyt na horách, ale lépe pozdě, než vůbec, že. Šila jsem z nějaké termoteplákoviny z Moraviatexu, koupené už dávno (hurá, další likvidace nadměrných zásob). Trochu jsem podcenila pružnost, která je o malinko menší, než jsem zvyklá u elastické teplákoviny, kterou kupuju u Batani, tak například po vánočním volnu bych v nich asi chodit nemohla, ale jinak jsou fajn. Výšivka je z mé kolekce Něžné růže 2.
V záchvatu šití jsem během téhož víkendu došila delší dobu nastříhané tričko. Střih je oblíbená klasika podle upraveného střihu z Ottobre 2/2013, podle kterého jsem šila tak stokrát. Konečně jsem jednou něco ušila načas, pro aktuální sezónu, jinak mám hrozný zvyk vytahovat typicky jarní a letní vzory na konci září…
A když už jsem byla v laufu, spíchla jsem ještě jednu rychlovku z krásného hořčicového jednolíce z Unua. Látka měla bohužel uprostřed na překladu vyšisovaný proužek, hodně viditelný. Nezkontrolovala jsem ji hned po nákupu, tak nedokážu říct, zda tam byl od začátku nebo to vybledlo až u mne v syslírně, spíš to první, protože tak dlouho jsem ji koupenou neměla a mnohem starší látky mi takto nevybledly, ale s jistotou to tvrdit nemůžu, tak nechci prodejci křivdit. Každopádně na reklamaci už bylo pozdě, tak mi nezbylo, než to vystříhnout a zadní díl tak musel být sešitý ze dvou dílů. Zkoušela jsem vymýšlet jiné střihové řešení, aby sešití bylo přirozenější součástí trika, ale látky jsem měla jen 70 cm přesně na triko a s ohledem na velikost vzoru nebyl vůbec prostor na polohování, tak se to líp vymyslet nedalo. Paradoxně po tom velkém přemýšlení a rozvažování, jak tričko ušít, ho nosím dost málo. Nadchla mě ta hořčicová barva, která mi jako podzimnímu typu sluší na všech šátcích nebo třeba na oblíbeném kardiganu, ale na triku překvapivě až tak ne. Asi se ke mně nehodí jako první vrstva u těla a chce to tmavší podklad.
V KVĚTNU mne nadchly látky z nové kolekce Glow od Hamburger Liebe vyráběné ALBstoffe. Ti mají velmi dobře vychytaný marketing, spolupracují s blogerkami, které prezentují modely z jejich látek a tak v době, kdy kolekce vychází, už je Instagram i Facebook plný fotek inspirativního oblečení, které vysloveně ponouká k nákupu látek. Bohužel cena jejich úpletů je na naše poměry celkem dost vysoká, ale jedná se o kvalitní bioúplety, vyráběné v Německu, takže pravděpodobně odráží i vysokou kvalitu. Ale když máte komody plné látek, jako já, tak vyšší cena látky je argument, který se hodí.
Jenže tentokrát jsem podlehla, Urban Threads totiž přesně v době mého přemítání přišli s novými výšivkami. A tahle lilie byla do kombinace s látkami jako stvořená.
To přece nemohla být náhoda, to muselo být znamení!
Takže přišlo na svět rychlé tričko z viskózy od Batani.
Bohužel to dopadlo jako tradičně a sukně, ke které jsem tričko šila, je i po půl roce stále ve stejné fázi, jako na fotce, čili pouze pruh látky….
Z nepochopitelného důvodu, místo abych šila sukni pro aktuální nošení, jsem se totiž pustila do došití půl roku odloženého kardiganu ze svetroviny (celou šicí anabázi si můžete přečíst tady).
Pokud si dobře vzpomínám, kabátek jsem tehdy honem potřebovala, abych měla druhý den v čem jít do práce a s ohledem na to, že byl květen, tak se pak samozřejmě oteplilo a víckrát už se v něm jít nedalo, ale možná dobře, že jsem tehdy měla takové pnutí ho rychle došít, jinak by se mi taky na hromádce s UFOny mohl válet dalšího půl roku. Známe se, že.
Jinak květen býval dřív můj nejproduktivnější šicí měsíc. Důvod je prozaický – v květnu probíhá mistrovství světa v hokeji, já jsem velký hokejový nadšenec, tak každoročně na konci dubna hlásím, že teď budu dva týdny mimo, ať po mně nikdo nic nechce, že tam mám hokej. A při sledování zápasů jsem vždycky šila. Ale už mi to šití u televize nějak nejde, přestávám být multifunkční a hůř se soustředím na dvě věci najednou. Takže můj šatník už se po květnu zdaleka nerozrůstá tak, jako dřív.
V ČERVNU jsem se zmohla zase jenom na rychlovky – opět klasické triko z Ottobre 2/2013 z viskózy z Batani. Fakt už je mi blbé šít pořád dokola podle stejného střihu. Ale když on mi nejlíp sedí, je nejrychleji ušitý a je na něj potřeba nejmíň látky. A konkrétně na tento vzor se i nejlíp hodí – nemusím sesazovat proužky a složitějším střihem by se zbytečně rozbil dekorativní vzor.
Druhým červnovým projektem byla sukně z potištěné teplákoviny z mého prvního nákupu na miekkie.com. Byla to rychlovka v deset večer (klasika – na zítra do práce) podle vlastního střihu na úzkou sukni, šitá na overlocku, takže hotová za chvilku, jen zlaté lampasy na bocích daly trochu víc práce. Měla jsem k ní novou zlatobéžovou kabelku a celý outfit vypadal docela dobře, ale tak nějak nevím. Ve fázi plánování jsem byla nadšená, po dokončení už tak ne a myslím, že v sukni už nepůjdu a použiju ji na nějakou recyklaci. Látky ještě kus mám, tak to možná nějak nakombinuju a vyrobím něco jiného.
Tak, to byla moje první půlka roku pokud jde o šití. To jsem samozřejmě prokládala ještě vyšíváním, které ale nemusí každého zajímat, tak o tom udělám zvláštní příspěvek.
Souhrnně tedy musím říct, že minulý rok opět na šití nebyl nic moc, i když přece jen o trochu lepší oproti roku 2018. O druhé půlce roku napíšu příště. Mezitím mi vy můžete napsat do komentů, jaký byl váš šicí rok 2019?