Kardigany II.

Kardigany II.

Už když jsem psala první post na téma kardigany, věděla jsem, že další na sebe nenechá dlouho čekat.

Mám prostě kardigany ráda a nechápu, jaktože se tato součást šatníku dostala na výsluní až v posledních letech. Kardigany jsou pohodlné, variabilní a s over- a coverlockem i rychlé na ušití. Když se k tomu přidá momentálně bohatá nabídka látek na trhu, tak je prostě radost je šít.

Dnes mám k prezentaci tři kousky z posledních dnů.

První je variací na grafitově šedý kardigan z minulého měsíce a je víceméně věrnou kopií oblíbeného Blackwood Cardigan od Helen’s Closet. Střih jsem upravovala ze střihu na kardigan z Ottobre 5/2009, jak jsem o tom psala v článku o mém prvním projektu z výzvy #2018MakeNine. Tentokrát jsem přidala spodní lem a oproti předchozímu pokusu ještě o něco víc ubrala podélné na okrajích předního dílu. Přesto by se kardigan dal téměř zapnout, použitá látka je tak nějak nečekaně pružnější. Šila jsem opět z úpletu Ponte Roma, a ač pochází ze stejného obchodu jako grafitový úplet, tak je zřejmě od jiného výrobce, protože je nejen pružnější, ale také se bohužel víc žmolkuje, což mne moc mrzí, protože použití kabátku kvůli tomu nebude mít dlouhého trvání. Na nošení je to ale látka úžasně příjemná a pohodlná.

O druhém kardiganu není moc co psát, je prakticky totožný, jako ten předchozí, jen o malinko kratší a přední díly byly ještě o něco zmenšeny, aby byl kardigan více otevřený. Šila jsem ze své oblíbené teplákoviny z Batani, a ač obsahuje příjemných 5% elastanu, tak je znát, že oproti Ponte Roma má látka zcela jinou strukturu a jinak se chová, takže by asi bylo bývalo lepší, kdybych na předním díle neubírala. Ale možná je to jen o zvyku, že mám tendenci se do kardiganu pořád „balit“. Ovšem krásně výrazná ostružinová barva, přesněji odstín magenta, povýšila kabátek o level výš oproti jeho předchůdci.

 

Při všívání lemu je nutná pečlivost, každý milimetr je vidět. Kdo šijete na overlocku, tak víte, že když začínáte šití, látka se v okraji často posune a okraje neleží na sobě. U vnitřních švů se malinký posun ztratí, ale u vnějších je třeba šít velmi pozorně a v těchto případech doporučuji nespoléhat se jen na našpedlení, ale sešít si začátek na stroji, aby návaznost byla opravdu perfektní.

Třetí kardigan není pro mne, ale pro kamarádku. Tedy původně byl pro dceru, se kterou jsem výběr látky i střihu předem konzultovala, ovšem při první zkoušce můj drahoušek nad produktem ohrnul ret, že v TOMHLE ona nikdy chodit nebude. Tak jsem kabátek nabídla štíhlé kamarádce, které dětská velikost 164-170 sedí, takže moje práce naštěstí nepřijde vniveč. Střih byl inspirován kardiganem z Ottobre 4/2011 (které je bohužel již definitivně vyprodané), ale ve výsledku je po úpravách vlastně hodně podobný Blackwood kardiganu, jen nemá dole lem. Materiál je opět oblíbená elastická teplákovina z Batani.

S šedou barvou se musí opatrně. Je univerzální, hodí se úplně ke všemu, ale zároveň v kombinaci s dalšími nevýraznými barvami dokáže outfit úplně pohřbít a udělat z nositelky doslova šedou myš, přidat roky, zneviditelnit;-) Naopak ve vhodné kombinaci dá vyniknout jiným barvám či doplňkům.

A moje kardiganová jízda ještě zdaleka nekončí, mám připravené další kousky. Původně jsem plánovala na jaře šít kabát či trenčkot, ale letos tedy na tento typ oblečení vůbec nebylo počasí. No, možná naštěstí pro mne, protože při mém současném tempu šití bych trenčkot stejně včas ani neušila;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *